Trailer k inscenaci
ROMÁN PRO ŽENY
Divadelní adaptace knižního bestselleru nejčtenějšího českého spisovatele Michala Viewegha. Hlavní hrdinka Laura je jedináček žijící se svojí matkou. Jednoho dne přivede domů muže, představí ho své matce, ovšem její matka tohoto muže už dávno zná. Nastává spousta vtipných a zajímavých dialogů o lidském osudu. Komedie nahlížející na každodenní trable milostných příběhů byla i úspěšně zfilmována.
Fotografie z představení
Fotografie ze zkoušek
Pár slov režiséra inscenace a autora divadelní adaptace Jakuba Vaška: Kniha Michala Viewegha Román pro ženy je podle mého úžasný příběh, ve kterém se určitě najde každý. Pokládá otázky, ale odpovědět si musí divák. Lauru a Olivera si buď zamilujete, nebo je budete nenávidět. Já pevně věřím, že divák prožije obě varianty a na konci hry oběma odpustí, neboť jejich jednání pochopí. To vše bude samozřejmě skýtat mnoho humorných situací. Vaše bránice dostanou pořádně zabrat, ale není vyloučeno, že divákům upadne i slza. Poprvé na divadle byl Román pro ženy uveden v adaptaci Doda Gombára a v režii Daniela Hrbka ve Švandově divadle, po druhé v Komorním divadle Arté v mé adaptaci a v mé režii a teď po třetí v Divadle Koktejl znova v mé adaptaci a režii, ale tentokrát v jiném pojetí a vyměněným hereckým obsazením.
Rozhovor s autorem knižní předlohy Michalem Vieweghem
Jak dlouho jste pracoval na "Románu pro ženy?"
V té době jsem byl ještě úplně zdravý, na napsání každého románu mi stačily tři čtyři měsíce.
Celý příběh je vyprávěn mladou dívkou, která se jmenuje Laura. Jak byste tento charakter popsal? A měl jste nějakou inspiraci pro napsání této postavy?
Laura je pro mě trochu taková česká Bridget Jones: romantická, naivní - a moc milá.
Vaše alter ego je prý postava Oskar. Je postava Olivera nějak totožná s Oskarem? Nebo je to pravý opak?
Musel bych se stydět, kdybych byl se svými mužskými protagonisty - což jsou nejednou opilci a děvkaři - jaksi automaticky ztotožňován. Ale připusťme, že nějaké společné rysy nejen s Oskarem, ale i s Oliverem by se našly... Mluvím samozřejmě o jejich kladných vlastnostech J
Myslíte si, že tento příběh je reálně možný? Ztotožňujete se Vy osobně s tímto příběhem?
Ty Oliverovy dopisy Lauře rozmístěné v pražském metru jsou reálné, to byl můj nápad - a jsem na něj opravdu pyšný, protože se z něj stala povedená celonárodní (dokonce i nadnárodní) mystifikace: do Prahy ten romantický, domněle reálný příběh milostných dopisů v metru přijela natočit třeba i německá televize… Ale taky jsem slyšel, že jakýsi bohatý romantik se skutečně kdysi dávno snažil získat svou lásku zpět prostřednictvím draze zakoupené inzertní plochy na billboardech… To mě inspirovalo.
Jak vůbec zpětně hodnotíte Vaše dílo "Román pro ženy?" Zařadil byste toto dílo mezi svá nejlepší?
Nejlepší ne, ale považuji ho za zdařilouvcelku inteligentní a místy i opravdu vtipnou variaci na takové to laciné čtivo - takové ty "románky pro ženy". Je to svým způsobem parodie, která se tváří zcela vážně.
Myslíte si, že tento příběh je možný zrealizovat na divadle, tak abyste byl spokojen? Co byste tam potřeboval mít Vy?
Myslím, že ano. Ke spokojenosti bych zřejmě potřeboval dobrého dramaturga, dobrého režiséra a minimálně dvě výborné herečky pro role Laury a její matky a aspoň jednoho skvělého herce pro postavu Olivera.